Podnikání ve fitness – Pracovněprávní vztahy

10.03.2014 10:40

Vzhledem k tomu, že ve vašem fitness centru určitě nebudete vykonávat veškerou činnost sami, je potřeba vědět všechno o vašich možnostech v oblasti zaměstnávání lidí. V tomto článku si varianty, které se vám podle zákona nabízejí, blíže rozebereme. Článek je součástí seriálu Podnikání ve fitness a je zpracován na základě materiálů České komory fitness.

 

1. Zaměstnání v pracovním poměru

Je to pracovněprávní vztah zaměstnance se zaměstnavatelem podle zákoníku práce a na základě pracovní smlouvy. Tato pracovní smlouva musí samozřejmě obsahovat identifikaci účastníků, datum a podpisy smluvních stran. Kromě těchto základních náležitostí musí smlouva obsahovat i druh práce, na kterou daného zaměstnance přijímáme, místo, kde práce bude vykonávána (nejčastěji obec a organizační jednotku) a den nástupu do práce.

Z pracovní smlouvy, která musí mít samozřejmě písemnou formu, pro vás vyplývá i mnoho povinností vycházejících z velkého množství ustanovení zákoníku práce. Mezi nejdůležitější můžeme zařadit ty, které upravují zánik pracovního poměru, dovolenou na zotavenou, překážky v práci, pracovní dobu, povinnosti zaměstnance i zaměstnavatele, odpovědnost za škodu, bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

Jako zaměstnavatel jste taky povinen odvádět z příjmu zaměstnance zálohu na daň podle měsíčních sazeb. Musíte také vypočítat a odvést pojistné na sociální zabezpečení, které se nazývá sociální pojištění a řadíme do něj důchodové a nemocenské pojištění.
Další povinností je odvádění příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, tento příspěvek se ale neplatí pouze za zaměstnance, zaměstnavatel jej musí odvést i sám za sebe.
Dále platí povinnost vypočítat a odvést pojistné na veřejné zdravotní pojištění a za zaměstnance taky část tohoto pojištění hradit.

 

2. Dohoda o pracovní činnosti

Dohodu o pracovní činnosti využijete v případě, kdy se rozhodnete zaměstnat někoho na maximálně poloviční úvazek, nebo třeba brigádníka na krátkodobou brigádu.
Při tomto typu spolupráce nemůže pracovní doba překročit hranici 20 hodin týdně.

Pokud má váš zaměstnanec měsíční odměnu nižší jako 2500 Kč, ani on, ani vy jako zaměstnavatel nemáte povinnost odvádět zdravotní, nemocenské a sociální pojištění. Toto můžeme určitě považovat za velkou výhodu oproti pracovnímu poměru.
Co se týče zdanění dohody o pracovní činnosti, to se odvíjí od výše odměny, a taky od toho, jestli zaměstnanec podepsal Prohlášení k dani.


3. Dohoda o provedení práce

U tohoto pracovněprávního vztahu zaměstnavatel určitě ocení jeho nízkou administrativní náročnost a taky to, že vůči svému „zaměstnanci“ nemá takové závazky jako při předešlých formách spolupráce. Nemá povinnost platit pojistné, odvádí se pouze daň. Toto však platí jenom u výdělku ve výši do 10 000 Kč měsíčně. Nad 10 000 Kč hrubého se platí i pojistné. Zaměstnanci to tedy logicky přináší méně ochrany ze strany zaměstnavatele.
Tato dohoda by se měla týkat nějakého konkrétního pracovního úkolu a nemělo by to být dlouhodobé řešení, spíše jednorázová záležitost. Například, pokud se rozhodnete uspořádat akci, na kterou si najmete brigádníka.
Aby tato forma pracovněprávního vztahu nebyla zneužívána, zákon povoluje nejvíce 300 hodin ročně v rámci jednoho kalendářního roku u jednoho zaměstnavatele. Toto platí i v případě, že zaměstnanec a zaměstnavatel mají mezi sebou za tento rok uzavřených více dohod o provedení práce.
Tato dohoda musí mít samozřejmě písemnou formu.

 

4. Práce na základě mandátní smlouvy (ŽL)

Poslední možností najímání lidí ve vašem fitness centru je práce na základě mandátní smlouvy. V rámci tohoto vztahu se mandatář (instruktor, masér, atp.) pomocí smlouvy zaručuje, že pro mandanta (v tomto případě vás, jako provozovatele fitness centra) provede nějakou dohodnutou obchodní záležitost (vedení účetnictví, poskytování masérských služeb, atp.).
Na rozdíl například od dohody o provedení práce, v tomto případě vystupují obě strany jako podnikatelé a z toho jim taky podle obchodního zákoníku vyplývá množství práv a povinností. Povinnost odvádět daně, sociální a zdravotní pojištění za mandatáře připadá na něj samotného, protože v tomto případě vystupuje jako osoba samostatně výdělečně činná.

 

Samostatnou pozornost je třeba věnovat tématu tzv. schwarz systému. Tedy zejména:

  • Mandátní smlouva nesmí mít ani vzdálenou podobu smlouvy pracovní (tedy např. pozice, pracovní dobu, aj.)
  • Spolupracovník fitness centra by neměl mít ve smlouvě exkluzivitu, naopak by měl v případě kontroly být schopen prokázat, že příjem ze spolupráce s daným fitness centrem pro něj není jediným příjmem, který fakturuje.
  • Mandátní smlouva může zahrnovat např. odměnu za získání klienta, nebo za tréninkovou jednotku, neměla by však zahrnovat např. odpracované hodiny na recepci, baru, atp.
  • Spolupracovník fitness centra by měl být schopen prokázat, že pro výkon svojí činnosti používá vlastní materiál a nástroje, nebo v lepším případě je smluvní vztah založen na bázi pronájmu, tedy že si spolupracovník pronajímá prostory i s vybavením a za to hradí fitness centru příslušnou částku.

Jak je tedy patrné, možností je více. Pracovní smlouva je vhodná pro personál, na pozicích managementu, obsluhy, ale stejně tak může být využitelná i pro stálého trenéra, který vykonává službu na fitness. Pro personál na částečný úvazek jsou pak možnosti ve formě dohod. Poslední varianta je vhodná jen pro personál trenérský, lektory, maséry, kosmetičky, atp.

 

Autor: Katarína Šlesaríková na základě materiálů České komory fitness
Foto: Freedigitalphotos.net

 

Vaše dotazy k podnikání ve fitness

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.